Bob Dohnal 🇨🇿🇪🇺

Kolik lidí ve vašem představenstvu by umělo vysvětlit, jak funguje AI agent? 🤔 Firma bez zkušeného ajťáka v top managementu měla problém vždycky. O technologiích rozhodovali lidé, kteří jim nerozuměli, a spoléhali se na dodavatele a konzultanty. Digitalizace ale spoustu oborů minula, nebo k nim dorazila hodně pomalu, takže se to dalo přežít. S AI to neplatí. AI vstupuje do každého oboru a dopad je řádově větší. Největší efekt má dnes paradoxně v samotném IT, hlavně ve vývoji softwaru. Kdo nerozumí IT, nerozumí ani tomu, jak rychle se teď mění jeho konkurence. Bez ajťáka v boardu o vaší AI strategii rozhoduje dodavatel. Ten má ovšem vlastní zájmy. Nečekejte, že vám poradí koupit méně licencí. 💸 Nemyslím chlapíka ve flanelové košili, který sedí v rohu a všechno zamítne. Myslím člověka, který rozumí trendům i IT historii. Ví, jak věci fungují v detailu, a chápe, jak jednotlivé kusy IT světa dopadnou na fungování celé firmy. Takový člověk je dnes podle mě jedním z nejcennějších aktiv, které firma může mít. A kde ho máme vzít? 1️⃣ Hledejte praktika, ne titul. Nehledejte CIO z korporátu ani dalšího konzultanta. Hledejte člověka, který IT sám stavěl nebo vedl a zažil aspoň jednu velkou vlnu, třeba cloud, mobil nebo SaaS. Typicky je to zakladatel nebo bývalý CTO technologické firmy. 2️⃣ Nemusíte ho hned zaměstnat. Stačí mu místo v představenstvu, v dozorčí radě nebo v advisory boardu. Pár dní měsíčně u strategických rozhodnutí má větší cenu než další full-time manažer. 3️⃣ Otestujte ho jednou otázkou: co AI udělá s naším byznysem za tři roky? Jestli začne mluvit o nástrojích a licencích, hledejte dál. Ten pravý začne mluvit o vašich procesech, zákaznících a konkurenci. 🎯 Kdo u vás v boardu rozumí tomu, co udělá AI s vaším byznysem?

Minule klepala smrtka na Excel. Teď klepe na čistý kód? 💀 Před pár dny jsem psal o klonech Adobe a Office, které jeden vývojář napsal s pomocí AI. V komentářích padala pořád stejná námitka: „Fajn, ale kdo to bude udržovat?“ 🛠️ Lauren (@poteto), která má za sebou deset let on-call v Netflixu a Metě, na X tvrdí opak. Udržovatelnost podle ní už není tak důležitá. Kód jsme psali čitelně hlavně proto, že lidem trvalo dlouho ho měnit. Agent ho změní za pár minut. Pokud je kód správný, bez chyb, rychlý a levný na provoz, proč by měl být ještě „hezký“? 🤔 Odpovědi přišly rychle: „Zkus mít službu na vibe coded systému, který každou noc padá.“ Lauren na to suše odpověděla, že on-call dělá deset let. Myslím, že mají pravdu oba, jen se dívají na jiné místo. Udržovatelnost nezmizela. Přestěhovala se. Dřív žila ve třídách, názvech a vrstvách kódu. Dnes žije v tom, co je kolem agenta: testy, nástroje, smyčky, instrukce a paměť. Rychlý a dobrý kód z agenta vyjde jen tehdy, když má dobře navrženou uzavřenou smyčku. Tohle vidím u vlastních AI agentů každý den. AI driftuje tehdy, když je proces nebo uzavřená smyčka slabá, nebo když úplně chybí. Správné chování agenta určuje hlavně closed-loop, který jsme kolem modelu postavili. Klon Excelu nebo jiný vibe-coded software tedy spadne hlavně tehdy, když za ním nebude nikdo, kdo hlídá testy a smyčku agenta. Co hlídáte vy: kód, nebo to, co kód píše? 👇