Česká školní inspekce - Analýzy, data, publikace

🗣️ Řešíte problém ve škole? Začněte přímo tam Problém ve škole se může týkat kvality vzdělávání, komunikace, bezpečnosti, hodnocení nebo například nedodržování podpůrných opatření. Jak postupovat? 🔹Podle povahy situace se nejprve obraťte na konkrétního učitele nebo třídního učitele. Pokud se problém nepodaří uspokojivě vyřešit, dalším krokem je ředitel školy. 🔹Škola zná místní podmínky, může si vyjasnit okolnosti a přijmout konkrétní opatření. Ředitel navíc odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání. 🔹Podnět doporučujeme podat písemně. Popište konkrétní situaci a důležité okolnosti. Při osobní schůzce můžete školu požádat o zápis zachycující průběh jednání a dohodnuté závěry, na jeho vyhotovení však není právní nárok. Přímá a věcná komunikace se školou často umožní problém vyřešit rychleji než okamžité podání stížnosti jiné instituci. Podrobný postup najdete na webu České školní inspekce zde csicr.cz/cz/Zakladni-informa… #ČŠI #Škola #Komunikace

👩‍🏫 Vedení školy očima učitelů: spolupráce, profesní vztahy a zapojování do rozhodování Se všemi sledovanými výroky týkajícími se pedagogického a vztahového vedení souhlasí více než čtyři z pěti českých učitelů. Pozitivně vnímají podporu spolupráce, profesního rozvoje, jasnou vizi školy i vztahy uvnitř pedagogického sboru. 🔹V pěti ze sedmi sledovaných oblastí jsou výsledky českých škol příznivější než průměr zemí Evropské unie. Největší rozdíl se týká podpory odpovědnosti učitelů za zlepšování jejich pedagogických dovedností. 🔹Také nejméně příznivě hodnocený výrok – zapojování pracovníků školy do důležitých rozhodnutí – podpořilo 82 % českých učitelů. Zajímavé je, že hodnocení vedení se více liší mezi učiteli uvnitř stejné školy než mezi školami navzájem. Důležitý tedy není jen obecný způsob řízení školy, ale také konkrétní zkušenost jednotlivých učitelů. Pozitivní hodnocení je důležitou zprávou. Současně však připomíná, že kvalitní vedení není jednorázový výsledek, ale dlouhodobá práce založená na komunikaci, důvěře, spolupráci a zapojování pedagogického sboru. Více v národní zprávě TALIS 2024 Ředitelé (nejen) jako pedagogičtí lídři zde 1url.cz/Reccv #TALIS2024 #ČŠI

👨‍🏫 Ředitel jako pedagogický lídr: více spolupráce, zpětné vazby i podpory učitelů Ředitel školy není pouze manažerem. Je také pedagogickým lídrem, který vytváří podmínky pro kvalitní výuku, profesní rozvoj a spolupráci učitelů. Výsledky TALIS 2024 ukazují, že čeští ředitelé se vybraným činnostem pedagogického vedení věnují poměrně intenzivně. Podmínky pro spolupráci učitelů při rozvíjení nových vyučovacích postupů často nebo velmi často vytváří 78 % českých ředitelů, oproti 63 % v průměru zemí Evropské unie. 🔹Podporu spolupráce učitelů při rozvíjení nových vyučovacích postupů často nebo velmi často uvádí 78 % českých ředitelů. Průměr zemí EU činí 63 %. 🔹Výuku ve třídách pravidelně sleduje 64 % českých ředitelů, oproti 52 % v EU. Zpětnou vazbu učitelům poskytuje 66 % ředitelů. 🔹Od roku 2018 se podíl ředitelů podporujících spolupráci zvýšil o 18procentních bodů. Podíl ředitelů pravidelně sledujících výuku vzrostl o deset bodů. Pedagogické vedení je tedy v českých školách stále výraznější součástí práce ředitelů. Současně ale 39 % z nich uvádí, že na něj nemá dostatek času. Více v národní zprávě TALIS 2024 Ředitelé (nejen) jako pedagogičtí lídři zde 1url.cz/Reccv #TALIS2024 #ČŠI

🏫České školy patří v evropském srovnání k těm s nejširšími rozhodovacími pravomocemi V oblasti personálních otázek, kurikula a pravidel pro žáky se rozhoduje převážně na úrovni školy v 97 až 99 % případů. U platů a rozpočtu uvádí rozhodování na úrovni školy 91 % českých ředitelů veřejně spravovaných škol, zatímco průměr zemí EU činí pouze 19 %. Českým specifikem není vysoká autonomie pouze v jedné oblasti, ale její souběh napříč celým řízením školy. Rozsah rozhodovacích pravomocí se navíc významně neliší podle velikosti školy ani způsobu jejího řízení. S vysokou autonomií však přichází také značná osobní odpovědnost. Nadměrnou administrativu považuje za zdroj stresu 84 % českých ředitelů a 39 % uvádí, že nemá dostatek času pro pedagogické vedení. 🔗 Autonomie proto potřebuje také odpovídající podmínky, podporu a čas, aby ji ředitelé mohli využívat ve prospěch kvality vzdělávání. Více v národní zprávě TALIS 2024 Ředitelé (nejen) jako pedagogičtí lídři zde 1url.cz/Reccv #TALIS2024 #ČŠI

📱 Mobily, aplikace a další digitální technologie ve výuce. Kdy pomáhají a kdy odvádějí pozornost? Mezinárodní šetření PISA 2025 se zaměřilo také na digitální rozptylování žáků během vyučování. Podle 32 % českých patnáctiletých žáků dochází k rozptylování digitálními zařízeními a aplikacemi ve většině nebo v každé hodině přírodovědných předmětů. V průměru zemí OECD i EU uvádí stejně časté rozptylování 28 % žáků. Zjištění mají souvislost také s výsledky v přírodních vědách: 🔹Žáci, kteří uvádějí časté digitální rozptylování, dosahují v průměru nižších výsledků než ostatní. 🔹V České republice činí rozdíl 10 bodů i po zohlednění socioekonomického zázemí. 🔹Podobná negativní souvislost se projevuje ve většině zemí OECD a EU. Nejde ovšem o důkaz, že digitální technologie samy o sobě zhoršují výsledky žáků. Významnou roli může hrát způsob jejich používání, organizace výuky i pravidla nastavená školou. 📄 Zjištění tak připomínají, že smysluplné využívání digitálních technologií musí jít ruku v ruce s podporou pozornosti a aktivního zapojení žáků do výuky. Více ukazuje Národní zpráva PISA 2025 zde 1url.cz/ZegCl #ČŠI #PISA #OECD #AI

💻 Čím více technologií ve výuce, tím lepší výsledky? PISA 2025 ukazuje, že tak jednoduché to není Čeští patnáctiletí žáci, kteří podle svého vyjádření používali digitální zařízení a aplikace pro výukové účely ve škole nejvýše jednu hodinu denně, dosahovali v přírodních vědách nejlepšího průměrného výsledku – 516 bodů. Jak si vedly další skupiny? 🔹Žádné používání – 475 bodů 🔹Do jedné hodiny – 516 bodů 🔹Více než jednu až dvě hodiny – 498 bodů 🔹Více než dvě až tři hodiny – 482 bodů 🔹Více než tři až pět hodin – 479 bodů 🔹Více než sedm hodin – 476 bodů Uvedené hodnoty zohledňují socioekonomické zázemí žáků. PISA tak ukazuje, že delší používání digitálních technologií pro výukové účely ve škole není samo o sobě spojeno s lepšími výsledky. Důležité upozornění: jde o statistickou souvislost. Z výsledků nelze vyvozovat, že právě délka používání technologií způsobuje lepší či horší výsledky. 📄 Pro školy je proto podstatná především otázka, jak technologie smysluplně využívat při učení. Podrobnosti v Národní zprávě PISA 2025 zde 1url.cz/ZegCl #ČŠI #PISA #OECD

🤖 AI už patří k běžné školní práci. Využívá ji 88 % českých patnáctiletých žáků PISA 2025 nově sledovala, jak žáci používají chatboty s umělou inteligencí při učení, přípravě písemných prací nebo vyhledávání informací. Alespoň jeden ze čtyř sledovaných způsobů využití uvedlo 88 % českých žáků. Průměr EU činí 87 %. Nejčastěji čeští žáci využívají AI ke snazšímu učení: 🔹46 % alespoň jednou týdně ke snazšímu učení, 🔹29 % ke shrnutí zadaného textu, 🔹29 % k přípravě hrubé verze písemných prací, 🔹29 % k předběžnému průzkumu nového tématu. Jak souvisí používání AI s výsledky? Nejednoznačně. Například žáci, kteří AI nepoužívají k předběžnému průzkumu nového tématu nebo k sepsání hrubé verze písemných prací, dosahovali v přírodních vědách přibližně o 10 bodů lepších výsledků než ti, kteří ji k těmto účelům využívají. 📄 Neznamená to ovšem, že AI sama o sobě výsledky zhoršuje. PISA prokazuje souvislosti, nikoli příčiny. Podrobnosti přináší Národní zpráva PISA 2025 zde 1url.cz/ZegCl #ČŠI #PISA #OECD #AI

💰 Finanční gramotnost není jen o počítání. Jak ji rozvíjet ve výuce? Rozumět finančním informacím, porovnávat možnosti, posuzovat rizika a rozhodovat se v běžných životních situacích. To vše patří k dovednostem, které žáci potřebují nejen ve škole, ale také v každodenním životě. Česká školní inspekce nyní rozšířila nabídku materiálů na portálu Kvalitní škola o nové úlohy a pracovní listy zaměřené na matematickou a zejména finanční gramotnost. Materiály: 🔹vycházejí z mezinárodního šetření PISA 2022, 🔹jsou vytvořené pro potřeby českých základních a středních škol, 🔹zohledňují standard finanční gramotnosti, 🔹nabízejí učitelům konkrétní inspiraci pro práci se žáky. 📄 Cílem je podpořit rozvoj dovedností, které žákům umožňují využívat matematické znalosti a finanční informace při praktickém rozhodování. Nové pracovní listy i další materiály jsou dostupné zde kvalitniskola.cz/Ulohy-a-mat… #ČŠI #PISA

📚 Od výsledků mezinárodních šetření ke konkrétní inspiraci pro výuku Mezinárodní šetření, jako je PISA, nepřinášejí pouze informace o výsledcích žáků. Jejich úlohy mohou být také užitečným podkladem pro rozvoj znalostí a dovedností přímo ve školách. Na portálu Kvalitní škola proto Česká školní inspekce zpřístupňuje uvolněné úlohy a materiály určené učitelům základních a středních škol. Co zde najdete? 🔹Komentované úlohy vycházející z mezinárodních šetření. 🔹Pracovní listy a další materiály využitelné ve výuce. 🔹Inspiraci pro rozvoj matematických, finančních, přírodovědných a čtenářských dovedností. 🔹Materiály pro první a druhý stupeň základních škol i pro školy střední. 🔗 Úlohy mohou sloužit nejen k procvičování znalostí, ale také k rozvoji schopnosti žáků uvažovat, hledat řešení a využívat naučené postupy v různých souvislostech. Materiály jsou volně dostupné zde kvalitniskola.cz/Ulohy-a-mat… #ČŠI #PISA

🧩 Zvládli byste úlohy z mezinárodního šetření PISA lépe než školáci? Zkuste si to PISA nesleduje pouze to, co si patnáctiletí žáci zapamatovali ve škole. Zjišťuje především, zda dokážou své znalosti a dovednosti využívat při řešení problémů v různých situacích. Jak například pracují s informacemi v textu, používají matematiku nebo uplatňují přírodovědné poznatky? Vyzkoušet si to může i veřejnost. OECD zpřístupňuje vybrané uvolněné testové úlohy z oblasti čtení, matematiky a přírodních věd, a to interaktivně a v českém jazyce. 🔹Přečíst text a vyhodnotit informace. 🔹Využít matematiku při řešení praktického problému. 🔹Pracovat s přírodovědnými poznatky a vyvozovat závěry. 📚 Učitelé mohou navíc využít komentované úlohy, pracovní listy a další výukové materiály dostupné prostřednictvím portálu Kvalitní škola zde kvalitniskola.cz/Ulohy-a-mat… #ČŠI #PISA #OECD

⏰ Odklady školní docházky: důležitá je i návaznost vzdělávání Podíl dětí s odkladem školní docházky meziročně klesl, podle výroční zprávy ČŠI za školní rok 2024/2025 však zůstává vysoký. Jaké souvislosti za tím stojí? Zpráva obrací pozornost k tomu, jak mateřské školy rozpoznávají vzdělávací potřeby dětí, jak s těmito poznatky pracují a jak spolupracují se základními školami. Právě v těchto oblastech inspekce nachází prostor pro zlepšení. Která zjištění a doporučení stojí za pozornost? 🔹V některých mateřských školách se poznatky o výsledcích a pokroku dětí nedostatečně využívají při plánování vzdělávání. 🔹ČŠI doporučuje důsledněji využívat pedagogickou diagnostiku k přizpůsobení vzdělávání potřebám jednotlivých dětí. 🔹Doporučuje také posílit spolupráci mateřských a základních škol při předávání informací a adaptaci dětí na školní prostředí. Debata o odkladech tak otevírá konkrétní otázky: Jak včas rozpoznat potřebu podpory? Jak na dosavadní rozvoj dítěte navázat v první třídě? A jak do spolupráce zapojit rodiče? ▶️ Podívejte se na souhrnné video k výroční zprávě, kde představujeme hlavní zjištění a doporučení, která nabízejí podněty k přemýšlení o začátku školní docházky i dalších tématech českého vzdělávání. Podrobnosti jsou na YouTube kanálu zde youtube.com/watch?v=RszpsJT0… #ČŠI #vzdělávání

🔢 Úlohy, bádání a tvůrčí myšlení: co nabídne konference IPs DATA? Jak využít úlohy z mezinárodních šetření při výuce matematiky a přírodovědných předmětů? Jak pracovat s finanční gramotností? A jak dát žákům prostor pro tvůrčí řešení? První konference IPs DATA propojí tato témata s praktickou inspirací pro školy. Mezi vystupujícími budou také tři kolegové z České školní inspekce, jejichž práce zahrnuje analýzu vzdělávacích výsledků, didaktiku i zkušenosti přímo z výuky: 🔹Libor Klement, národní koordinátor šetření TIMSS. Zabývá se hodnocením výsledků v matematice a přírodovědě a v rámci šetření PISA také tvůrčím myšlením. Má zkušenosti jako učitel i ředitel školy. 🔹Michal Blaško, který se věnuje zjišťování přírodovědných dovedností v šetřeních TIMSS a PISA. Současně vyučuje integrované přírodovědné předměty na druhém stupni ZŠ a odborně se zaměřuje na didaktiku chemie a integrovanou přírodovědnou výuku. 🔹Lucie Bird, která analyzuje a interpretuje data z šetření PISA a ICILS. Zaměřuje se především na finanční a digitální gramotnost, včetně souvislostí s předlužeností a používáním sociálních médií. V odpoledním programu si můžete vybrat workshopy zaměřené na matematické a přírodovědné dovednosti, finanční gramotnost, badatelství nebo tvůrčí myšlení. Nabídnou konkrétní úlohy a náměty využitelné ve výuce. Přijďte se seznámit s kolegy z ČŠI a hledat inspiraci pro vlastní pedagogickou práci. MŠMT a ČŠI vás zvou do Brna — vyberte si z programu a přihlaste se do 16. října zde edu.gov.cz/1-konference-ips-… 📅 4. listopadu 2026, 9:00–17:00 📍Institut veřejné správy ECON MUNI, Lipová 41a, Brno 💻Dopolední část také online, odpolední workshopy pouze prezenčně. 📝Registrace do 16. října 2026. Účast je pro registrované zdarma.

📖 Od porozumění textu k práci s informacemi. I to se bude probírat na konferenci IPs DATA Jak rozvíjet čtenářské dovednosti v různých předmětech? Jak do výuky zapojit práci s informacemi a digitální kompetence? Na 1. konferenci IPs DATA dostanou tato témata prostor v odborném programu i v praktickém workshopu. Mezi vystupujícími budou tři kolegyně z oddělení mezinárodních šetření České školní inspekce. Seznamte se s jejich odborným zaměřením: 🔹Zuzana Janotová, národní koordinátorka šetření PIRLS. V ČŠI se od roku 2011 věnuje především mapování čtenářských dovedností žáků v šetřeních PIRLS a PISA. 🔹Denisa Tauberová, která se zaměřuje na čtenářské dovednosti žáků v šetřeních PIRLS a PISA a na datový management mezinárodních šetření. V oddělení mezinárodních šetření ČŠI působí od roku 2014. 🔹Barbora Halbová, národní koordinátorka šetření ICILS a ICCS. Její odborné zaměření zahrnuje čtenářskou a mediální gramotnost, počítačovou a informační gramotnost i občanské dovednosti. Odpolední workshop nabídne propojení čtenářství, informační gramotnosti a digitálních kompetencí. Součástí budou úlohy z mezinárodních šetření, materiály připravené pro české školy i inspirace pro rozvoj čtenářské kultury. Hledáte nové podněty pro práci s textem a informacemi ve výuce? Přijeďte na konferenci, kterou pořádají MŠMT a ČŠI. Využijte příležitost k setkání s odborníky, praktickým ukázkám a sdílení zkušeností. Prohlédněte si program a zaregistrujte se zde edu.gov.cz/1-konference-ips-… 📅 4. listopadu 2026, 9:00–17:00 📍Institut veřejné správy ECON MUNI, Lipová 41a, Brno 💻Dopolední část také online, odpolední workshopy pouze prezenčně. 📝Registrace do 16. října 2026. Účast je pro registrované zdarma.

👩‍🏫 Co pomáhá školám rozvíjet kvalitní výuku? Především učitelé Kvalita výuky souvisí také s tím, jakou podporu mají učitelé a jak škola pracuje na svém rozvoji. Výroční zpráva ČŠI za školní rok 2024/2025 zdůrazňuje význam pedagogického vedení, spolupráce a profesního učení. Ve školách, jejichž vedení tyto oblasti systematicky podporuje, inspekce častěji zaznamenává výuku, která žáky aktivně zapojuje a přizpůsobuje se jejich rozdílným potřebám. Důležitou součástí obrazu jsou však i personální podmínky. Na co například zpráva upozorňuje? 🔹Stabilní pedagogické týmy a kvalitní vedení patří k významným podmínkám vzdělávání. 🔹Nedostatek kvalifikovaných učitelů v některých aprobacích a regionech omezuje možnosti škol zlepšovat výuku. 🔹Ředitelé vedle pedagogického vedení řeší také personální obtíže a rostoucí administrativní nároky. Zpráva proto zdůrazňuje potřebu soustavné podpory vedení škol. Pro další rozvoj je podstatné, aby školy měly podmínky doporučení skutečně zavádět do praxe. ▶️ Jak tyto poznatky souvisejí s každodenní výukou? Podívejte se na video k výroční zprávě a seznamte se se zjištěními, která mohou být podnětem pro spolupráci škol i komunikaci s rodiči, na YouTube kanálu zde youtube.com/watch?v=RszpsJT0… #ČŠI #vzdělávání

⚖️ Rovné šance: jakou roli hraje škola? Jak velký posun může žák během studia udělat? Inspekční data ukazují školy, jejichž žáci se mezi přijímací zkouškou a maturitou výrazně zlepšují. Výroční zpráva ČŠI tak upozorňuje na možnosti škol ovlivňovat vzdělávací dráhu svých žáků. Současně připomíná, že školy pracují v rozdílných podmínkách. Sociální a ekonomické zázemí žáků, stabilita učitelských týmů i kvalita vedení škol patří k významným faktorům, které se promítají do vzdělávání. Co mimo jiné ukazuje výroční zpráva za školní rok 2024/2025? 🔹U škol s výrazným zlepšením žáků zdůrazňuje kvalitní výuku, soustavnou podporu žáků a spolupráci učitelů. 🔹Upozorňuje na přetrvávající nerovnosti ve vzdělávání a rozdílné podmínky škol. 🔹Doporučuje cílenou podporu škol působících v sociálně a ekonomicky náročném prostředí. Jak vytvářet příležitosti k úspěchu i pro žáky s méně příznivými výchozími podmínkami? Tato otázka se týká škol, jejich zřizovatelů i vzdělávací politiky. ▶️ V souhrnném videu představujeme hlavní poznatky výroční zprávy a doporučení pro další rozvoj českého vzdělávání. Podívejte se, jaké souvislosti stojí za pozornost při debatě o rovných šancích na YouTube kanálu zde youtube.com/watch?v=RszpsJT0… #ČŠI #vzdělávání

Jak využít výsledky mezinárodních šetření? Potkejte se k tomu s odborníky ČŠI Co nám výsledky českých žáků říkají o vzdělávání? Jaké souvislosti pomáhají odhalit dotazníky pro žáky, učitele a ředitele? A jak mohou školy tyto poznatky využít? Na 1. konferenci IPs DATA se můžete setkat s kolegy z České školní inspekce, kteří se mezinárodním šetřením a jejich interpretaci dlouhodobě věnují. MŠMT a ČŠI vás zvou 4. listopadu do Brna na společné hledání cest od výzkumných zjištění k jejich využití ve školách. Mezi vystupujícími budou: 🔹Josef Basl, vedoucí oddělení mezinárodních šetření ČŠI. Výsledkům žáků a zkušenostem učitelů a ředitelů se věnuje od roku 2005. Má za sebou také koordinaci české účasti ve vybraných cyklech šetření ICILS a TALIS. 🔹Simona Boudová, národní koordinátorka šetření PISA. Zaměřuje se na analýzu dat a dotazníkové zjišťování souvislostí, které doplňují obraz testovaných dovedností žáků. Dopoledne nabídne hlavní zjištění o žácích, učitelích a ředitelích i doporučení pro české prostředí. Odpolední workshopy se zaměří na rozvoj dovedností a praktickou práci s daty. Zajímá vás, jak mohou mezinárodní šetření podpořit přemýšlení o výuce a vedení školy? Přijďte diskutovat s odborníky a sdílet zkušenosti s dalšími účastníky. Prohlédněte si program a zaregistrujte se zde edu.gov.cz/1-konference-ips-… 📅 4. listopadu 2026, 9:00–17:00 📍Institut veřejné správy ECON MUNI, Lipová 41a, Brno 💻Dopolední část také online, odpolední workshopy pouze prezenčně. 📝Registrace do 16. října 2026. Účast je pro registrované zdarma.

📍 Co se stane s výsledky měření tělesné zdatnosti? Smyslem listopadového měření není pouze získat další soubor dat ani vydat závěrečnou zprávu. Zjištění mají přinést konkrétní zpětnou vazbu školám a pomoci lépe zaměřit podporu pohybu a tělesné zdatnosti dětí. Každá zapojená škola získá prostřednictvím aplikace FITPA výsledky jednotlivých aktivit a souhrnné údaje za své třídy a školu. Součástí výstupů bude také celkový ukazatel tělesné zdatnosti a zastoupení žáků v jednotlivých úrovních. Agregovaná data budou společným podkladem pro další práci České školní inspekce a resortů školství, zdravotnictví a sportu. Pomohou ukázat, kde děti potřebují více pohybových příležitostí, s jakými překážkami se školy setkávají a na která opatření je vhodné zaměřit podporu. Zjištění využijeme také při dalším rozvoji programu Aktivní škola a při cílení podpory prostřednictvím projektu KOMPAS. Souhrnné výsledky a jejich souvislosti s podmínkami ve školách zpracuje Česká školní inspekce do závěrečné zprávy na jaře 2027. Nejde o hledání „nejlepších“ a „nejhorších“ škol. Jde o společný podklad pro školství, zdravotnictví a sport a pro podporu dětí a škol tam, kde je nejvíce potřeba. #ČŠI #zdatnost #měření

🏃‍♀️ Koho se měření tělesné zdatnosti týká a co budou žáci absolvovat? Listopadové měření má přinést aktuální a srovnatelný obraz o tělesné zdatnosti žáků a jejím vývoji od předchozího zjišťování. Aby bylo možné výsledky mezi školami i v čase správně porovnat, proběhne podle jednotné metodiky a se stejnou sestavou pohybových aktivit. Zapojí se žáci: 🔹3. ročníků ZŠ 🔹7. ročníků ZŠ 🔹2. ročníků SŠ Ředitel školy může z celého měření nebo z jeho části uvolnit žáky, kteří jsou částečně či úplně uvolněni z tělesné výchovy, a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Žáci základních škol absolvují: 🔹skok daleký z místa 🔹sed–leh 🔹běh 4 × 10 metrů 🔹vytrvalostní člunkový běh Žáci středních škol absolvují sed–leh, skok daleký z místa a vytrvalostní člunkový běh. Běh 4 × 10 metrů u nich nahradí shyby nebo výdrž ve shybu. Nejde o sportovní soutěž ani zkoušku, za kterou by žáci dostávali známku. Výsledky jednotlivých aktivit pomohou zjistit, jak se vyvíjejí různé složky tělesné zdatnosti a ve kterých oblastech je potřeba větší podpora. Harmonogram aktivit si školy nastaví podle vlastních provozních možností v průběhu listopadu. #ČŠI #zdatnost #měření

🏃 V listopadu proběhne měření tělesné zdatnosti žáků Jde o meziresortní projekt propojující oblast školství, zdravotnictví a sportu. Česká školní inspekce zajistí měření a zpracování výsledků, získaná data ale nebudou sloužit pouze ČŠI. Školy dostanou vlastní zpětnou vazbu. Souhrnné výsledky budou společným podkladem pro další rozhodování a cílenou podporu pohybu a tělesné zdatnosti dětí. Nejde tedy o jednorázový sběr dat, který skončí závěrečnou zprávou. Cílem měření není děti známkovat, hodnotit jejich sportovní talent ani vytvářet žebříčky škol. Potřebujeme získat aktuální a srovnatelný obraz o tom, jak se tělesná zdatnost dětí vyvíjí, které její složky jsou silnější či slabší a kde děti a školy potřebují větší podporu. Součástí zjišťování bude také dotazník pro zapojené učitele. Zaměří se na podmínky pro pohyb ve školách, jejich vybavení a překážky, se kterými se učitelé setkávají. 🔐 Do aplikace FITPA se nebudou zadávat jména žáků ani data jejich narození. Každému žákovi škola přidělí vlastní číselný kód. Výsledky škol nebudou sloužit k veřejnému porovnávání ani sestavování žebříčků. Školy dostanou metodické materiály, videonávody i technickou podporu. Samotné měření proběhne v průběhu listopadu 2026. #ČŠI #zdatnost #měření

🧭 Čtyři z deseti českých žáků si nikdy nevytvářejí plán učení PISA 2025 nesleduje pouze to, co patnáctiletí žáci vědí a umějí. Zjišťuje také, zda mají motivaci učit se, dokážou vytrvat a umějí vlastní učení plánovat, hodnotit a přizpůsobovat. Výsledky českých žáků ukazují výrazné rezervy: 🔹55 % se rádo učí nové věci – o 14procentních bodů méně než v průměru OECD. 🔹42 % pracuje na úkolu tak dlouho, dokud není hotový – o 19procentních bodů méně než v OECD. 🔹60 % podle svého vyjádření snadno věci vzdává. 🔹53 % považuje učení nových věcí za nudu. Výrazný rozdíl je patrný také u strategií samostatného učení. Plán si často nebo velmi často vytváří jen přibližně pětina českých žáků. Naopak 41 % si plán učení nedělá nikdy nebo téměř nikdy, přibližně dvakrát více než v průměru OECD a EU. 📄 Nejde tedy jen o otázku píle nebo chuti učit se. Žáci potřebují konkrétní strategie, které jim pomohou stanovit si cíle, plánovat práci, sledovat vlastní pokrok, reagovat na chyby a včas požádat o pomoc. Tyto dovednosti nejsou samozřejmé. Škola je může a má systematicky rozvíjet. Více v Národní zprávě PISA 2025 zde 1url.cz/ZegCl #ČŠI #PISA #OECD