Tohle je dotaz, který v debatě o financování veřejnoprávních medií zaznívá často. Ta debata je legitimní a je taky fér na něj odpovědět. Tak tady moje odpověď a pár poznámek. Za prvé: Zrušení televizních a rozhlasových poplatků neznamená, že veřejnoprávní média přestaneme platit. Jen je místo poplatků budeme financovat ze svých daní. Při schodku státního rozpočtu 380 miliard to znamená dalších cca 8 miliard výdajů, které si stát bude muset půjčit, pokud jinde neušetří a platit to, pane Čepičko, budete vy, stejně jako my všichni, ať televizi máte nebo ne. Za druhé: Je pravda, že v řadě evropských zemí nemají koncesionářské poplatky a veřejnoprávní média jsou financována ze státního rozpočtu. Současně tam ale existují pravidla, která zajišťují stabilitu a předvídatelnost jejich financování a chrání jejich nezávislost. Za třetí: Považuji ze fér říct, že i u veřejnoprávních médií je důležitá kontrola efektivity hospodaření. Česká televize i Český rozhlas by měly podléhat kontrole NKÚ. Je chybou celé politické reprezentace, že to dosud nebylo prosazeno. Za čtvrté: Tak zásadní změna si zaslouží otevřenou a důkladnou veřejnou debatu, nikoliv noční projednávání a hlasování v sobotu ve 4.36 ráno. Navíc výroky Tomia Okamury o veřejnoprávních médiích „něco co pracuje proti mým zájmům a zájmům mé země“ oprávněně vyvolávají pochybnosti o skutečných motivech téhle změny. A konečně: Pokud by vláda chtěla zachovat nezávislost veřejnoprávních médií, musela by navrhnout také zákonné pojistky, které zabrání politickému ovlivňování jejich financování. Poměrně jednoduchou pojistkou by například bylo, že případné změny financování by musely být schváleny ústavní většinou. O způsobu financování veřejnoprávních médií můžeme vést různé debaty. Ale cílem musí být jejich nezávislost, stabilní financování a efektivní hospodaření. Nikoli jejich politické ovládnutí.