
PhD candidate at @UniLeiden 🇳🇱 Investigating the effect of exogenous ketones on cognition, brain ageing and ADHD 🧠 Also interested in ageing clocks ⏳
Joined September 2017
- Tweets903
- Following1.1K
- Followers1.4K
- Likes2.2K
Pinned Tweet
Díky @ilblog se tu začalo diskutovat o roli sacharidů ve stravě. V té diskuzi dochází k jedné časté zkratce, která sice vypadá na první pohled logicky, je ale zavádějící.
Zkratka je následovná: zvýšený krevní cukr je špatný -> sacharidy ve stravě zvyšují krevní cukr -> sacharidy ve stravě jsou špatné.
Základní chybou této zkratky je, že nedělá rozdíl mezi akutně zvýšenou hladinou krevní glukózy po vysoko-sacharidovém jídle, kterou je naše tělo schopno rychle srazit dolů a mezi stavem dlouhodobě zvýšené hladiny krevního cukru.
Naše tělo nemá problém se vypořádat s vysoko-sacharidovým jídlem pokud jsou naše svaly insulinově sensitivní. Insulin totiž řekne svalu a dalším tkáním, aby glukózu absorbovala. V takovém případě glukóza žádnou škodu nenapáchá.
Problém nastává, když se svaly stanou vůči inzulínu rezistentní. V tu chvíli začne být krevní glukóza zvýšená dlouhodobě a způsobuje problém, protože svaly glukózu přestanou absorbovat.
Háček celé té zkratky je v tom, že příčinou inzulínové rezistence nejsou sacharidy, určitě alespoň ne tou jedinou příčinou. Příčin je několik, nejsou zcela objasněny, ale důležitou roli hrají tuky, které se ve svalu mohou naakumulovat a zabránit tak přenosu signálu insulinu.
To že sacharidy ve stravě způsobí dlouhodobě zvýšenou hladinu glukózy v krvi tedy u zdravých insulinově sensitivních lidí neplatí.
U lidí s cukrovkou už je to samozřejmě jiné a pro ně omezení sacharidů ve stravě dává smysl a efektivita low-carb diety u cukrovky dobře prokázaná.
V mém minulém vlákně (pinned na profilu) vysvětluji proč je velký rozdíl mezi škroby a jednoduchými cukry a proč bychom měli jíst cukr jen velmi omezeně, ale zdrojů sacharidů jako ovoce, zelenina, luštěniny nebo celozrnné obilniny se bát nemusíte, ba naopak. Ve většině blue zones (regionech dlouhověkosti) tvoří tyto potraviny základ stravy.
V příštím vlákně si dáme malý metabolických hlavolam: Inzulínová rezistence je pro zdraví špatná, protože vede k dlouhodobě zvýšené hladině krevní glukózy. Půsty jsou naopak zdraví prospěšné. Přitom je ale dokázáno, že dlouhé půsty dočasně způsobují inzulínovou rezistenci. Je to kontraintuitivní, uvidíte však, že to dává smysl.
David Bezpalec retweeted
On NAD+ supplement: "The science is almost nonexistent."
nytimes.com/2025/10/23/well/…
David Bezpalec retweeted
Jasně, všechny rasistické výroky Filipa Turka jsou vymyšlené, kromě těch, které ještě nesmazal.
Tohle je stále dostupná rasistická narážka na útok v Christchurch, kde zemřelo 50 lidí. Díky za upozornění @petrkubalaCZ.
Screenshot s dnešním datem kdyžtak právě uložen, kdyby to chtěl smazat a rozporovat.
This quoted post is unavailable.
David Bezpalec retweeted
1/ „Soustředíme se na padající listy, ale nevšímáme si zdraví kmene a kořenového systému.“
Tato metafora skvěle ilustruje, jak současná medicína řeší důsledky stárnutí, místo aby se zaměřila na jeho příčinu – samotný biologický proces stárnutí.
Je tu to znovu, klasika...
Lidé, kteří o problematice obezity neví vůbec nic, se k tématu vyjadřují co možná nejradikálněji a cítí se u toho patřičně nadřazeně.
David Bezpalec retweeted
Evropa má největší příležitost za posledních tři sta let.
Poté, co Amerika zešílela, je to jen na nás. Protože Kanaďanů je málo, Austrálie je daleko a Japonsko je introvertní.
O čem to mluvím?
Můžeme se stát lídry svobodného světa - a neuvěřitelně z toho těžit.
Přednosti, které v Evropě máme, jsou gigantické. Je nás půl miliardy. Je tu bezpečno. Lidé jsou vzdělaní a kvalifikovaní. Infrastruktura je na velmi dobré úrovni. Úroveň právního státu je všude vysoká; vlády jsou obvykle kompetentní. Sociální zabezpečení je v porovnání se zbytkem světa obrovské. V Evropě se zkrátka dobře žije, jí a pije, pracuje a podniká. Je kam jít za kulturou, je kam jít do přírody; všude je (přiměřeně) čisto.
Na všechno toto kouká nějakých 150 zemí z naší planety z uctivé dálky - většina z výše uvedeného jim chybí, ne-li vše. Evropa je magnet.
Přesto jsme ale o vedoucí roli světa neuvažovali. S “vůdci” (a fuhrery) nemáme dobré zkušenosti. Evropa je taky fragmentovaná, není to jeden stát a jedna síla - zdá se, že ani nechce být. Docela rádi jsme tu vůdčí roli přenechávali Americe: však si ten svět organizujte, my si užíváme na sedadle spolujezdce.
Ale co teď? Místo za volantem je prázdné. Evropa může dál sedět vedle - jenomže on se toho volantu chopí někdo místo Ameriky a může to být pak jízda, která se nám líbit nebude. Pod taktovkou Číny být nechcete. Evropa si může až “trumpovsky” vzít věci zpět.
A nebo si evropské země uvědomí, že mohou: že mohou zkusit leadership svobodného světa převzít a že na tom vlastně mohou i extrémně vydělat, a nemyslím zdaleka jen finančně.
Chce to ale několik věcí, které nejsou lehké.
1. Nejlepší pro byznys
Evropa se musí stát nejlepším místem na planetě pro “doing business”. Nevede si zle, ale nejlepší zdaleka není. Centrum obchodu, centrum finančních trhů, sídlo největších kapitálových trhů na zemi. Těžké? Velmi těžké. Ale příležitost nebyla nikdy větší.
Musí se - a to tedy musí tak jako tak - stát opravdu jednotným, “jedním” trhem, ne třiceti fragmentovanými. Těžké? Vůbec ne. Tady stačí jenom chtít. Moc se ale nechce.
2. Nejlepší ve vědě a výzkumu
Máme příležitost k této veledůležité oblasti přistoupit velkoryse a silně, protože (opět) nebyla nikdy lepší šance přetáhnout nejlepší vědce k nám, postavit jim infrastrukturu a zařízení pro špičkové bádání. Veřejné finance a soukromé přispění - ano, bude to vyžadovat hodně peněz. Vlastně všechno to bude žádat hodně peněz. Ale jestli se něco vyplatí, tak právě tohle.
3. Nejlepší v diplomacii - i ve vojenství
Americké roli “světového četníka” jsme se posmívali a kdykoli se jim něco nepovedlo, bylo to předmětem obrovské kritiky. “Militaristi!” “Vrazi!”.
Jo, ale pokud tenhle štafetový kolík nevezme Evropa (Amerika se evidentně stahuje i z této oblasti, Pentagon ohlásil snížení stavů o cca 90 000 vojáků, opouštějí základny), tak se jej chopí, řekněme, Svaz nerozborného Čínsko-Ruského partnerství.
A to fakt nechceme.
Bude to drahé? Bude to velmi drahé, samozřejmě. Náklady nám trochu “oslazuje” (byť s hořkostí řečeno) to, že na východní hranici máme po desítkách let skutečnou vojenskou a dobyvačnou hrozbu. Novou Hordu. Takže i když nechceme - musíme.
4. Musíme chtít být lídrem
V čem je největší překážka, aby se toto zrealizovalo? Musíme totiž chtít. Nedívejte se ani za hranice, podívejme se do vlastní země: opravdu chceme? Vidíte kolem sebe extrémní motivaci u lidí, firem, týmů, motivaci být nejlepšími? Stále se zlepšovat?
Já bohužel nikoli - nebo jen velmi málo. Opravdových, namotivovaných lídrů, kteří mají obrovskou vůli a sílu překonávat překážky a jít si za svým cílem je málo, a obávám se, že to neplatí jen o naší zemi. Ale možná se jen mýlím a takoví lídři už i mezi námi v Evropě jsou.
Přesednout z vedlejšího sedadla na místo řidiče vyžaduje odvahu riskovat, velkou zodpovědnost a též velkou sílu a vůli to provést. Možné to je a příležitost nebyla nikdy větší.
Aktuální téma, když se bavíme o celosvětovém free-trade systému. Souhlasili byste s návrhem, že pokud cokoli (lék, zdravotnický přístroj, sladidlo, atd.) schválí americká FDA (Food and Drug Administration), může se daná věc začít prodávat v EU?
24%Ano
64%Ne
13%Výsledky
55 votes • Final results 2
477
Chtěl bych doporučit nejnovější díl podcastu Honestly - @thehonestlypod. Ve čtvrtek zde vyšel díl, který je věnován Václavu Havlovi. Téma je zasazeno do kontextu diskuze o roli USA v dnešním světě a vztahu USA s Ruskem/Sovětským svazem. Honestly je celkově skvělý podcast.
1
199
David Bezpalec retweeted
Tohle je přesně ten moment, kdy se celá Evropa musí postavit za Ukrajinu.
Jde o naši čest.
Jde o naši sebeúctu.
Jde o naše morální principy.
Jde o základy, na kterých stojí náš svět.
Teď. Nebo nikdy.
David Bezpalec retweeted
Mozna jste v mediich zaznamenali informace ze technologicka spolecnost Safetica, ve ktere jsem spoluinvestor, presouva sidlo do USA. Ano, je to pravda. To, ze se nam to dari a jiz dnes 1/2 managementu Safetici tvori lide lokalizovani v USA, mame v USA uz hlavni sidlo a prodeje nam tam rostou nejrychleji ze vsech zemi, je pro firmu a tim padem i pro me skvela zprava.
Uz jinak to ale vypada kdyz se na to podivam jako otec 3 malych deti, kterym bych pral aby vyrustali v uspesne zemi s budoucnosti. Protoze, z tohoto pohledu to stehovani uz tak pozitivne nevypada. Nestehujeme se do USA protoze to je v CR cool to o sobe moci prohlasit. Ba naopak jsme se tomu stehováni vlastně dlouho jako cesi branili. Ale po nejakem case, nam uz bohuzel nic jineho nezbylo. Uz bylo zrejme ze to bud udelame, nebo si podrezavame perspektivu firmy. Proc? Tady je kratounky vycet duvodu, realne jich je nasobne vice:
- chcete li drzet jako technologicka firma krok s konkurenci, ci ji predbihat musite byt proste na trhu, kde jsou zakaznici ochotni za inovace prinasejici vyssi produktivitu zaplatit. V USA ty zakazniky zajima hlavne co jim to prinese a kdyz vidi ze to smysl ma tak si to koupi. V Evrooe je zajima “sprechen si deutsch? - pro nemce”, nebo proc jste z vychodu? .., je tady spousty otazek ale to co mi to prinese je casto nekde v pozadi. Proste to tady neni drave. Produktivita tady neni tolik cenena jako v USA a proto je v EU delsi salescyklus. A delsi salescyklus jsou pomalejsi penize, pomalejsi rust… a to si na globalnim trhu nemuzete dovolit, jakontechnologicka firma urcite ne …
- v americe byt tedy potrebujeme a bez americanu ve firme to proste nejde. Ale mit ameticany v technologicke firme nejde bez zamestnaneckych akcii. Protoze tam je to standart. Coze? Vy nemate moznost dat jednoduse zamestnanecke akcie? Prohlasi nejmenovany amik kdyz vidi vas slozity fantomovy opcni program ktery je udelany po cesku. Aby byl, ale tvaril se ze jakoby neni 🙂 protoze oficialne ho uzakoneny nemame a kazda ceska firma ktera chce zamestnance akciemi motivovat to tluce jak ji pravnici “kreativne” poradi. A pak ten amik pokracuje “mne je 42 let a cely muj zivot jsou tady zamestnanecke akcie normalni, to prece neni mozny ze jste 40 let pozadu”, no jako jo. Omluva. V tomhle jsme.
- dlouhe mesice jsme hledali skveleho sefa globalniho salesu tady v CR/ Evrope. Nenasli. Nenasli jsme nekoho kdo nam opravdu mohl pomoci, uz mel zkusenosti. Protoze my mame zakazniky v 50sati zemich sveta. To same kdyz jsme hledali globalniho sefa marketingu. Bez uspechu. Rukama nam prosli spousty lidi. A pak prisel Mirek, privedl vizi Amerika a do par tydnu v USA nasel oba. A skvely. Seniorni. Se zkusenostmi z globalnich firem, z globalniho trhu. Za par tydnu byli u nas. Proc? Protoze chteji pracovat v necem cemu veri, ze je v podstate porad na zacatku, ze tam je velky prostor pro rust a kde tedy akcie co dostanou mohou vyrazne (i z jejich pomoci) navysit svou hodnotu. A proste vsadi na to, ze Safetica muze byt jejich osudova zivotni rana. A jsme zase u tech zamestnaneckych akcii … proste jdou do toho risku s nami, odevzdaji nam co se za tech 40+ let naucili za zo ze jim odevzdame cast akcii u kterých veri, ze jim to vyresi duchod. Neni to win win? Je. V Americe. U nas komplikovane.
- vsechno to tam je paradoxne tak nejak lehci. Vice primocare. Mas neco? Muze mi to pomoct? Super. Diky beru nazdar. Haben sie etwas fur mich? Ja? Was? Sprechen sie deutsch? Proste tak nejak komplikovany to tady s prijimanim tech inovaci v EU je. Co trh to neue sprache. To neue mentalität. Ganz kompliziert.
A tak bych mohl pokracovat.
Pro me jako pro investora je proste to co se Safetice dari a povedlo, to co s ni Mirek dela a udelal super.
Pro me jako otce, je to tezky sousto. Sparne se to popisuje. Vim, ze tady kazdy druhy rekne “dobre se nam tu zije”. Ok. Ale ja uz dlouho vidim, ze v technologiich (a podle me dnes uz i v jinych oborech) se tady moc tezko podnika. Duvodu je spousta. Bohuzel.
Mohl by někdo, kdo této oblasti rozumí (třeba @JakubHlavka nebo @cabanmart) vysvětlit, zda je toto pravda? Měly by farma firmy problém platit R&D, kdyby léky všude ve vyspělém světě byly za tak nízké ceny jako v Evropě, kde má veřejné zdravotnictví silnější vyjednávací pozici?
A big reason why prescription drugs cost more in the U.S. than other developed nations is that the U.S. subsidizes innovation, while Europe free-rides on us. Here’s how it works: most life-saving medicines wouldn’t be developed unless U.S payers reimburse to compensate for risk & cost of development. Yet once it’s already approved in the U.S., the company has an incentive to make it available in Europe at a low marginal cost, even though the fixed cost of initial development was high. That’s how Europe arbitrages the U.S. by accessing the same medicines at lower cost. The details actually matter.
2
1
379
Jít před US volbama na The Apprentice o Trumpovi na Vás bude mít v příštích dnech jeden z následujících dvou efektů:
1) Budete mít ještě o trochu větší radost pokud vyhraje Kamala
2) Budete ještě o trochu zděšenější pokud vyhraje Trump
2
204
Tohle je jeden z nejneuvěřitelnějších úspěchů v historii individuálního sportu.
14 titulů
bilance 112-4 🤯
Byla radost to sledovat.
Deux mille cinq
Deux mille six
Deux mille sept
Deux mille huit
Deux mille dix
Deux mille onze
Deux mille douze
Deux mille treize
Deux mille quatorze
Deux mille dix-sept
Deux mille dix-huit
Deux mille dix-neuf
Deux mille vingt
Et deux mille vingt-deux
🐐🧡
2
312
David Bezpalec retweeted
Proč je tolik populární pohled, že k léčbě morbidní obezity stačí kalorický deficit a pohyb? Protože je strašně jednoduchý a umožňuje veškerý neúspěch terapie (který je v dlouhodobém horizontu děsivých 95%) hodit na obézního. Prostě se řekne, že nedodržel režim, že se nehýbe🧵
Pro všechny novopečené biology/genetiky ze dneška 🥊 tu mám volnočasovou četbu na víkend, aby si rozšířili obzory.
mdpi.com/1660-4601/19/9/5027
1
2
549
Ondřej nechal volný průtok své genialitě a omluvu za 31 lží o @michalblaha postnul lišácky v jednu v noci, aby to nikdo neviděl. Bohužel, ráno tam měl 99k views a 500 retweetů, tak to smazal a repostnul s vypnutýma komentama.
ANO má nového génia sociálních sítí. Skvěle zahraný.
This quoted post is unavailable.
Paní ze svazu za vyšší prodej cukrové vody se to bude snažit popřít, ale příjem cukru z nealkoholických nápojů příspívá k obezitě výrazně. Jedním z důvodů je, že tekuté kalorie nás sytí výrazně méně než kalorie z tuhého jídla.
Metaanalýza zde:
nature.com/articles/s41598-0…
💬| „Příjem cukru z nealkoholických nápojů není to, co vede k vyšší nadváze. Všechno je o míře. Jestliže si dám jednu dvě skleničky, tak mi to nic neudělá,” kritizuje záměr ministra zdravotnictví zavést spotřební daň u nápojů s vysokým obsahem cukru Veronika Jakubcová ze Svazu výrobců nealkoholických nápojů.
💬| Na nadměrnou konzumaci cukru, která stojí za řadou zdravotních problémů, dlouhodobě upozorňují lékaři. „Výrobci množství cukru v nápojích sami snižují, země jako Dánsko nebo Estonsko daň zavedly a pak zrušily, protože nebyla efektivní,” dodává Jakubcová.
🎥| Rozhovor ZDE: dvtv.ink/veronika_jakubcova
Výzvy, které přináší AI aneb může stát dělat něco jiného než regulovat?
Že Česko musí využít příležitostí, které AI nabízí, se od politiků doslechnete často. Nic konkrétního, kromě diskuzí o regulaci AI, jsem ale ještě od českých politiků neslyšel.
Je k debatě jak moc může stát reálně k vývoji AI v Česku přispět. Nikdo asi nechce, aby stát suploval roli investorů a posílal peníze do nových AI start-upů.
Nicméně, jedna oblast, kde přístup státu může vývoj AI velmi zásadně ovlivnit a podpořit, existuje - zdravotnictví.
Veřejné zdravotnictví má teoreticky k dispozici neuvěřitelné množství dat, které by mohly být využity k tvoření nových AI modelů. Takové modely by mohly vést k efektivnější prevenci nebo rychlejší a přesnější diagnostice.
Slovo teoreticky v předminulé větě je ale klíčové. Data generovaná veřejným zdravotnictvím mohou být pro vývoj AI užitečná jen v případě, že existuje systém, který taková data integruje.
Druhým krokem je správně nastavit pravidla dostupnosti takových dat pro univerzity a jejich cenu pro soukromý sektor. Taková data mají samozřejmě svou hodnotu, ale byla by chyba cenu nastavit tak, aby byla dostupná jen velkým farma firmám a neumožňovala přístup start-upům.
V Anglii se o AI-ready zdravotnicví hovoří, ale i NHS, která dosáhla v oblasti zpracování velkých dat mnoha úspěchů (např. RECOVERY trial) určitě plně AI-ready není.
Pokud by české zdravotnictví mělo za cíl stát se AI-ready, máme šanci dát konkrétního obrysy proklamacím o tom, že vnímáme AI jako klíčovou oblast pro rozvoj ČR a ne jako prázdné fráze.
Osobně mě toto téma zajímá, protože sleduji výzkum “ageing clocks” - machine learning metodách, které počítají biologický věk. Jejich vývoj a validace, je závislá na velkých datasetech. Schopnost spolehlivě měřit biologický věk by byl klíčovým krokem pro výzkum dlouhověkosti.
Díky za dočtení.
Inspirací pro sepsání tohoto textu byl článek v The Economist: How to make Britain’s health service AI-ready.
1
3
747
Naopak, tohle je tu velmi populární. V komentářích pod tweety, kde se snažím vysvětlit důležitost genetiky v etiologii obezity, se to vždy jen hemží lidmi, kteří si rádi do obézních kopnou a označí je za "líné", "vyžrané" a tak podobně.
Nechápu, kde se bere tohle nutkání povýšovat se nad lidi, kteří mají vážný zdravotní problém.
unavailable
5
12
2,860

















